Na Novém Hradě nalezneme nejucelenější soubor malovaných záklopových stropů z období renesance a baroka. Malované stropy se nacházejí celkem v 10 místnostech, z toho ten největší a zároveň nejstarší dosahuje plochy 249,8 metrů čtvrečních. Na zámku najdete 94 malovaných trámů, jež nesou bohatě zdobená prkna. V areálu bychom ovšem našli dalších 6 místností s dřevěnými záklopovými stropy, ale již bez maleb.
Na příčně položené stropní trámy se kladly řučně štípaná, nebo stolařsky
opracovaná prkna (zaklápí) a to buď na sráz (jak je patrno v Rytířském sále), nebo s
překladem (většina ostatních místností ve východním křídle). Strop se z vrchní strany
zakrýval slámou a pomazával hliněnou mazaninou, to jednak zajišťovalo
zateplení, navíc zabraňovalo jeho prohoření při požáru krovu. Hliněná
mazanina měla tendenci vysychat a drolit se do místnosti, tomu se
předcházelo právě použitím překladu. U stropů s prkny na "sráz", bylo
nutno zakrýt spáry mezi prkny lištami. Trámy se napouštěly volskou krví s příměsí pepře (proti škůdcům) a octa pro lepší průnik do dřeva (takové příklady najdeme na trámových
stropech severního křídla, které nemají výmalbu). V případě některých
stropů u nás se různé defekty dřeva (suky, zlomy aj.) přelepovaly
papírovou šablonou, která byla následně domalována tak, aby zapadala do
okolní malby - některé prvky tak působí velmi plasticky. Výmalba našich
stropů je velmi bohatá a ornamentální s květinami, motivy ovoce, ptáčků
apod.
Dřevěné stropy s malovanými záklopovými prkny se objevují ve středověké a novověké módě v 16.století, většinou v panských či šlechtických sídlech, vrchol jejich vývoje je pak možno sledovat kolem roku 1600. Svou oblibu si udržela po celé 17. století, nicméně v měšťanském prostředí se objevují i později. Za jejich zánik a zapomenutí mohou tereziánská protipožární nařízení. Pro Čechy byly vydány patenty dva, a to 3. února 1755 pro královská města pražská a 22. září 1755 pro venkov. Tehdy musela být většina stropů skryta pod rákosové podhledy a nové stropy byly zřizovány už jako trámové s rákosovými podhledy. Pouze ve venkovském prostředí se trámové stropy udržely déle, na konci 18. století jsou už ale výjimkou.
Novohradské byly taktéž podbité a upadly v zapomnění a byly objeveny koncem 19. století. Protože nedošlo k mohutné přestavbě zámku za Schwarzenbergů, jako např. v Hluboké nad Vltavou, ponechal si zámek vše ze svého dlouhého vývoje, čímž byly v interiérech ponechány i předmětné stropy. Po pozemkových reformách projevila Josefína Czerninová, roz. Schwarzenbergová v roce 1936 o stropy zájem s tím, že by je nechala převézt a instalovat v interiérech zámku v Jindřichově Hradci. Státní památkový ústav pro Čechy převoz ovšem zakázal a stropy tak čekali na svou záchranu dlouhých 70 let!
Restaurování na Novém Hradě prováděl pan Petr Novotný z Kadaně
mezi léty 2007 - 2013. Podobný ucelený příklad malovaných záklopových
stropů najdeme na
šumavském zámku Vimperk, který nechali takto vyzdobit
Volf a Jáchym Novohradští z Kolowrat, představitelé rodu z našeho Nového
Hradu. Další příklady podobné výzdoby hledejme v pražských palácích (např. Salmovský, Ungelt, Martinický aj.), v muzeu ve Velvarech, na radnici v Jihlavě, v měšťanském domě v Olomouci, ale i na zámku Radim a hradu Loket.
Dne 11. října 2016 bylo v rámci prováděného restaurátorského průzkumu objeveno torzo v pořadí již
11. malovaného záklopového stropu, a to v prostoru panské oratoře v 1. patře zámeckého paláce. Torzo je tvořeno 4 malovanými stropy a jednou řadou záklopových prkének. Oratoř přitom vznikala společně se zámeckou kaplí sv. Josefa v letech 1649-1687, načež se na stavbě podíleli jak premonstráti ze Strahova, braniborská markrabata z rodu Hohenzollernů, tak zvláště pak
Gustav Adolf z Warrensbachu, císařský tajný rada, který přebudoval goticko-renesanční Nový Hrad na honosné reprezentativní venkovské barokní sídlo.
Podle říjnového dendrochronologického průzkumu bylo zjištěno, že veškeré stropy ve východním křídle jsou tvořeny z borovic kácených v letech 1697 - 1698 a jejich finální dekorace tak mohla být ukončena rokem před rokem 1700, kdy se na zámku konala svatba dcery tehdejší zámecké paní
Anny Marie Klaudie z Končína, nevlastní dcery hraběte Warrensbacha. Ze stejného období pochází i střešní krov nad východním křídlem paláce. Nemalované záklopové stropy v sousedním severním křídle tvoří borovicové trámy mícené v letech 1703 - 1704, stejně jako je tomu i severního krovu. Bezpochyby nejstarším je strop v Rytířském sále v 2. patře jižního křídla. Ten je též tvořen borovicovými trámy po roce 1616, přičemž krov nad ním je datován do let 1630 - 1631. Tato úprava pak pochází z dob
Vřesovců z Vřesovic a Doubravské hory a polního maršála
Jana z Aldringenu.
Bc. Vít Pávek, správa zámku
aktualizováno 14. prosince 2016
Kontext
Umístění:
Galerie > ZÁKLOPOVÉ MALOVANÉ STROPY - NEJUCELENĚJŠÍ SOUBOR V ČR