Orientační nabídka


Zámek Nový Hrad - Příspěvková organizace


Zámek Nový Hrad - logo Ústecký kraj - logo  

Dnes

Dnes je: 16. 2. 2019
Čas: 7 : 5

Cesta: Titulní stránka

 

PŘEDNÁŠKY 2017

K dnešnímu datu mimo interval pro zveřejnění na webu.
Schwarzenberská garda
Zatímco v předchozích letech jsme si připomněli počátky i osudy Kolowratů, jejich stopy v krajině, stejně jako na jejich pokračovatele, letos se zaměříme na rod Schwarzenbergů na Lounsku.
 

 
 

Přednáškový cyklus 2017



Přednáškový cyklus na Novém Hradě započal v předloňském roce u příležitosti 550. výročí od založení Nového Hradu rodem Kolowratů, kteří byli v lounském regionu usazeni již od dob Karla IV. a opouštějí jej ve století šestnáctém, ač nad dolnoročvským klášterem drží ochranou ruku až do 20. století.
Severozápadní region Čech je delší dobu z historického hlediska opomíjen na úkor jiných krajů, jejichž priorita je dána cestovním ruchem, přitom severozápadní Čechy jsou z dějinného pohledu mnohem rozmanitější, než např. Čechy jižní, kde významnou úlohu ve středověku zaujímala jen jedna rodina, Vítkovci. Pro zamezení vlivu jejích potomku, založil král Přemysl Otakar II. České Budějovice, jako jediné královské město. Oproti tomu v severních Čechách byl vliv rozdělen mězi několik královských měst, vzdálených od sebe v horizontu 20 kilomentrů, a mezi kláštery (Postoloprty, Osek, aj.), teprve zbytková území začala spravovat řada drobných feudálů, z nichž pozornosti unikají například páni, jež užívali znaku hříče (rytíři z Jimlína, Opočna, Touchovic, Hřivic) a jejich dědici, Kolowraté, jejichž vzestup do královského okruhu je dodnes opředen tajemstvím.
Nejinak je tomu i v letech a staletích dalších - husitští válečníci erbu půlměsíce (Vřesovci z Vřesovic), kteří ovládli České středohoří, na Novohradském panství Warrensbachové, Löweneggové, ale i Schwarzenbergové, kteří jsou spojováni zvláště s jižními Čechami. Nad nimi a jejich působením v tomto regionu se stále vznášejí otazníky.


V letošním roce 2017 tomu je přesně 250 let, kdy zpustlý, sedláky a pruskými vojáky zbídačený zámek v Jimlíně zakoupil od rodu Löweneggů z Tondeur kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu a připojil ho k panství postoloprtskému. Samotné Postoloprty, ale i Toužetín zakupuje roku 1692 Ferdinand ze Schwarzenbergu (před 325 lety) a ještě dříve, roku 1662, zakupuje Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu Mšec (před 355 lety). Letos si budeme tedy připomínat rod vesměs slavný, ovšem s naším severozápadním regionem nepříliš spojovaný, a to i přesto, že zde vlastnili přes 100 vesnic a zajistili zachování hospodářské prosperity svých dominií a existenci historických budov a sídel...

V roce 2017 si však připomeneme ještě jedno výročí - 750 let od první zmíňky o Jimlíně. Roku 1267 se totiž v písemnostech setkáváme s Chotěborem z Jimlína, příslušníkem pozdějšího rytířského rodu, jež vymřel v polovině 15. století a na výsluní se dostal za vlády Lucemburků. Dodnes je ale historie "pánů s hříčem" neznámá a dlouho zřejmě bude...


Pojďme se tedy letos seznámit hlavně se Schwarzenbergy, kteří určili současný hospodářský ráz regionu...


Budete u nás srdečně vítáni!


Bc. Vít Pávek, správa zámku

info@zameknovyhrad.cz, 602 806 508






středa 24. května 2017 / 18.00 hodin

Bc. VÍT PÁVEK

Správa Zámku Nový Hrad, p. o. v Jimlíně u Loun


Scelování schwarzenberského majetku
v severozápadních Čechách

V okruhu 30 km okolo Loun je dochováno na 14 bývalých panských sídel, která patřívala knížecímu rodu Schwarzenbergů, ovšem jejich dávná využitelnost a reprezentativnost byla rozdílná. Rozdílná je i jejich míra současné zachovalosti. Některé se mění v prach, jiné čekají, zdá se, lepší zítřky. Poodkryjeme i výhody severočeské državy, oproti jihočeské, mnohem známější, doméně knížecího rodu.


V úvodu přednášky bude na 1. bráně zámku odhalen knížecí erb
za účasti Karla Schwarzenberga a Schwarzenberské granátnické gardy.



 


středa 14. června 2017 / 18.00 hodin

Bc. MARTIN NEUDÖRFL

Hejtman Schwarzenberské granátnické gardy, z. s.
a
vedoucí výzkumu Archivu Schwarzenberské granátnické gardy


Schwarzenberská granátnická garda, její historie a obnova

Schwarzenberská granátnická garda střežila zámek v Českém Krumlově, sídlo vévodů krumlovských z rodu knížat ze Schwarzenbergu, nepřetržitě od roku 1742 až do osudových událostí roku 1948. Na přelomu století a především v době první republiky představovala českokrumlovská hradní stráž, jakožto poslední operující granátnická garda kontinentální Evropy, stěžejní symbol města Český Krumlov a významné turistické lákadlo. V roce 2015 byl na základě občanské iniciativy koncipován a zahájen tzv. Program obnovy hradní stráže v Českém Krumlově, jehož cílem je plnohodnotná, důstojná a trvale udržitelná obnova činnosti Schwarzenberské granátnické gardy jako hradní stráže v areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov do roku 2018.




 

 

středa 26. července 2017 / 18.00 hodin

Mgr. Martin Šanda

Historik umění


Vídeňský architekt Antonio Ehorto Martinelli
ve službách Schwarzenbergů na Lounsku

Asi nejvýraznějšími architekty, působícími v 18. století službách Schwarzenbergů, byly vedle pražského stavitele Bayera i dva Rakušané, Anton Erhard Martinelli a Andrea Altomonte. Věnujme pozornost prvnímu z nich, vídeňskému staviteli a architektu s italskými kořeny. Ačkoli jde o tvůrce zatím i v odborných kruzích nepříliš známého, jedná se rozhodně o zajímavou osobnost, působící nejen v Čechách a v Rakousku, ale také na Moravě, v Uhrách, ve Slezsku či Chorvatsku. Představíme si proto jak jeho nejvýraznější architektonické realizace vůbec, tak jeho architektonické působení pro Schwarzenbergy, a to se speciálním důrazem na objekty vybudované podle jeho projektů na panstvích Postoloprty a Velké Lipno.





 

středa 30. srpna 2017 / 18.00 hodin

Ing. JAN ŽIŽKA

Ředitel Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště středních Čech
v Praze


Hospodářské dvory na bývalých
schwarzenberských panstvích na Lounsku

Na Lounsku náleželo Schwarzenbergům několik bývalých panství - především Postoloprty, Cítoliby, nebo Lovosice, vybavených hospodářskými dvory. Řada z dvorů má dodnes dochovanou barokní výstavbu, na které se podíleli také významní stavitelé. Někd epodobu dvorů proměnily úpravy v 19. století. Cílem přednášky je přiblížit podobu vybraných dvorů jako celků i podobu jednotlivých hospodářských budov - sýpek, stodol, chlévů, stájí ovčínů i vjezdových bran v jednotlivých obdobích.




 

 

středa 20. září 2017 / 18.00 hodin

Mgr. MARKÉTA SLABOVÁ

Oddělení prezentace, instalací a expozic u Národního památkového ústavu,
územní památkové správy v Českých Budějovicích


Lovecké výpravy Adolfa Schwarzenberga
do Afriky v letech 1929-1950

Ve třicátých letech 20. století podnikl Adolf Schwarzenberg ve společnosti manželky Hildy několik loveckých expedic do Britské východní Afriky.
Afrika Schwarzenbergovým natolik učarovala, že si v roce 1933 v Keni poblíž stejnojmenné hory pořídili farmu.





 

středa 11. října 2017 / 18.00 hodin

Mgr. VÁCLAV GRUBHOFFER, Ph.D.

Kulturní historik Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích


Schwarzenberské pohřební rituály

Co znamenala smrt pro představitele významného šlechtického rodu? Přestože nás nepřestává fascinovat výjimečný životní styl šlechty, víme dosud málo o jejích posledních věcech a jejich proměnách mezi dobou pompézního baroka a počátkem minulého století.





 
Zodpovídá: Bc. Vít Pávek
Vytvořeno / změněno: 31.12.2016 / 12.5.2017 | Zveřejnit od-do: 31.12.2016-31.12.2017

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Aktuality
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 

Pomocná nabídka


Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


web & design , redakční systém   Přihlásit se | O webu