Orientační nabídka


Zámek Nový Hrad - Příspěvková organizace


Zámek Nový Hrad - logo Ústecký kraj - logo  

Dnes

Dnes je: 17. 10. 2018
Čas: 15 : 48

Cesta: Titulní stránka

 

Výročí: 550 let Nového Hradu

1465: Novohradští z Kolowrat zakládají rodové sídlo
Dne 2. května léta páně 1465 bylo povolovací listinou krále Jiřího z Poděbrad a Kunštátu započato se stavbou Nového Hradu, ale vznikla i nová větev rodu Kolowratů - Novohradští!
 

 
 

550 let Zámku Nový Hrad v Jimlíně u Loun
Rodové sídlo Novohradských z Kolowrat

Vít PÁVEK, Sborník POOHŘÍ

 

Znovuobjevení listiny krále Jiřího z Poděbrad z 2. května 1465 pro povolení stavby nového sídla Albrechta Bezdružického z Kolowrat nad vsí Jimlínem, ke kterému došlo v listopadu roku 2014 ve fondu Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků Praha1, se stalo předzvěstí plánovaných oslav v roce 2015.

            Na Kolowraty přešla ves Jimlín se zbožím zřejmě dědictvím po Závišovi z Jimlína, který je naposledy připomínán roku 1453.2 Majiteli Jimlína se stávají představitelé větve Bezdružických z Kolowrat, zvláště Albrecht sídlící na nedaleké opočenské tvrzi, pravnuk genealogicky nejstaršího představitele rodu Albrechta „staršího“ z Kolowrat, jehož čtyři synové založili základní větve rodu, Libštejnskou, Žehrovskou, Bezdružickou a Mašťovskou, které se v příštím století rozšířily o další čtyři větve.

Nejstarším dohledatelným majitelem Jimlína je Chotěbor roku 1267. O rok dříve je v nedalekém Lipně zmiňován taktéž Chotěbor.3 Mezi další pány z Jimlína patří např. Slavibor a Předota (r. 1295) či Záviš (r. 1346). Právě se Závišem z Jimlína se setkáváme roku 1346 mezi bojujícími rytíři v bitvě u Kresčaku po boku krále Jana Lucemburského, jak nám dokládá oslavná píseň „O bitvě u Kresčaku“.4 Roku 1361 byl navíc erb rodu vytesán s pojmenováním GYMLYN společně s dalšími 111 erby a znaky do zdí erbovního sálu hradu Lauf an der Pegnitz.5 Pokračovateli rodu byli posléze Diviš (1386), Slach (1386 – 1388), Mareš z Jimlína, jindy označován z Hrádku i Lipna (1392 – 1400), bratři Mikeš a Jan Skubele (1398 – 1404), Václav Hříč z Jimlína a Malíkovic (1406) a Záviš z Jimlína (1436).6 Poslední z rodu Záviš je dokládán již v letech 1421 a 1422 jako obránce hradu Karlštejna před husity a roku 1425 byl králem Zikmundem pověřen správou hradu Křivoklátu. Roku 1441 seděl v Opočně a v Jimlíně již žádné statky zřejmě bnevlastnil. Na jimlínské tvrzi je navíc připomínán do roku 1447 Šťastný z Tuchořic.

Tímto obdobím páni z Jimlína mizí z „novohradských“ dějin a pokračovateli jsou právě Kolowraté, kteří se v Opočně objevují roku 1392. Tehdy Purkart, zakladatel větve Bezdružické a manžel neznámé Bonuše, zřejmě představitelky opočenských pánů „erbu hříče“, dosazuje na opočenskou faru nového kněze. V Opočně ale sídlil jen jeho syn Aleš s manželkou Kateřinou z Rýzmburka. V další generaci je připomínán Alešův syn Prokop, který umírá bezdětný. Dědictví následně přechází na jeho bratrance Albrechta z Kolowrat a Bezdružic.7 Ten se rozhoduje k budování nového sídla, na skalnatém ostrohu v Jimlíně.

„…Castrum seu fortalitium in quadam monte suo hereditario situato juxta munitionem Gimlin construere et edificare valeat … et possit ae muro turribus et fossalis fortificare …“ Tato slova, která jsou vyjmutá z povolovací listiny ke stavbě hradu, dávají nahlédnout do návrhu podoby hradu, neboť král povoluje „na jakési své dědičně vlastněné hoře vedle (či též při, u, poblíž, nedaleko) tvrze Jimlína… hrad či pevnost vystavět a opevnit hradbou, věžemi a příkopy…“. V této situaci se můžeme dostat do pře o původu staršího sídla pánů z Jimlína. Již na přelomu let 60. a 70. minulého století se uvažovalo o možnosti, že nejvyšší jižní křídlo paláce je pozůstatkem původní tvrze. Dobroslava Menclová se dokonce domnívala, že tvrz na návrší stávala již ve 13. století, jiní soudobí historikové zas předpokládali, že tvrz nad návrším byla postavena až ve 14. století, po návratu Záviše z Jimlína z bitvy u Kresčaku.8 Nejasnosti do celé problematiky přináší i již zmiňovaný Mareš z Jimlína, někdy uváděný z Hrádku. Právě onen Hrádek mohl být tou nově vybudovanou tvrzí na návrší nad Jimlínem a následná přestavba a rozšíření Hrádku (jižního křídla) do podob honosného hradu dala podnět k novému názvu Nový Hrad. Současní historici s přihlédnutím ke stavební struktuře dvoupodlažních sklepů právě pod problematickým jižním křídlem záměnu s tvrzí vylučují.

Protože nelze doslovně přeložit listinu, můžeme se dnes jen dohadovat, zdali na skalnatém ostrohu před Novým Hradem stála původní tvrz, nebo se nacházela uprostřed vsi Jimlína, jak zjistil koncem 19. století Johann Veselý, který sepsal dějiny schwarzenberských severozápadních statků. Tehdy si všiml, že pod domy čp. 1 a 38 se nacházejí místy zasypané gotické sklepy a nerovnosti v terénu mohou být pozůstatky valů a příkopů.9 Lze tedy uvažovat, že před tímto objevem by mohla být původní tvrz chápána v místech Nového Hradu. Jižní zdivo paláce navíc ukrývá pod svou omítkou zazděnou střílnu v místech 1. patra, dnešního barokního sálu. Další střílna se nachází na budově prvního nádvoří, na Úřednickém domě (přízemí jižní strany).10 Přiznaných i nepřiznaných střílen se v areálu nachází ovšem více, jenže bez přesného určení vzniku. Podobné anomálie nalezneme i v hmotě samotné věže, která je sice vystavěna u opukového kamene, ale v jejím interiéru se nacházejí i pískovcové kvádry, pravděpodobně přenesené z jiné stavby, možná z původní tvrze. Jedno je jisté, bez podrobného průzkumu terénu a případných dochovaných stavebních prvků tvrziště a hradu se pravdu, zda bývala tvrz uprostřed obce, nebo svého času existovaly tvrze dvě, a zdali Nový Hrad je či není novostavbou, nedozvíme.

Stavba hradu trvala pravděpodobně devět let, ale již roku 1473 užívá Albrecht přízvisko Novohradský z Kolowrat, dle právě budovaného síla sídla, Nového Hradu nad Jimlínem. Tím zakládá novou rodovou linii a následující rok opouští natrvalo opočenskou tvrz, jejíž další osudy nejsou příliš zřejmé. Do nedávné doby se její původní lokace taktéž jen odhadovala. Až průzkum při výkopu vodovodních prací v roce 2013 pomohl objasnit i toto tajemství. Součástí objevu byly navíc i mnohé hmotné památky jak pravěkého osídlení, tak i období 13. století.11

Ač Nový Hrad v roce 2015 slaví 550 let od svého založení, jeho přesná podoba nám známá není. Během prováděných rekonstrukcí v posledních letech došlo k mnohým objevům, např. identifikaci původních tří příkopů (před první branou, na které jsou dodnes viditelné kladky pro spouštění padacího mostu, dále v prostoru 1. nádvoří, a na 2. nádvoří, jež byl v 17. století zaklenut a využíván pro ustájení koní). V roce 2014 byla objevena původní hradní brána v těsné blízkosti věže, v letech 2009 a 2013 nalezeny gotické fresky ve dvou přízemních místnostech z přelomu 15. a 16. století, v roce 2014 nalezeny ryté obrazce a postavy v interiéru věže aj.12 Věříme, že další objevy nás teprve čekají, vždyť dodnes nebyla objasněna přítomnost hluboké studny, ze které se čerpala voda otáčením velkého kola (zmiňována ještě v roce 1665), a své bohatství nevydaly zanesené severní a východní parkánové příkopy s mohutnými valy. Dalším otazníkem je také přítomnost druhé hradní věže, která se s největší pravděpodobností mohla nacházet na severovýchodním nároží paláce, který tvoří menší vystupující rizalit do prostoru příkopu. Teprve v loňském roce bylo zjištěno, že v roce 1491 žádal Albrecht Novohradský z Kolowrat krále Vladislava Jagellonského o příspěvek na zbořenou věž: „Miserere panu Albrechtovi Kolovratovi na Nových Hradích 100 kp na stavení věže, ješto se jemu byla zbořila, mandato dom. Regis.“13 Není zřejmé, zdali došlo k rozboření stávající či „druhé“ věže a zda byly finance na opravu opravdu použity, protože téhož roku Albrecht Novohradský z Kolowrat umírá.

Nejstarším popisem areálu je záznam z desek zemských o dělení Nového Hradu na poloviny mezi čtyři syny Albrechta Novohradského. Felix (Šťastný) a Petr obdrželi vlevo ležící předhradí, polovinu nejvyššího domu v tu stranu k Žatci (pozn.: jižní palácové křídlo) s pivním a vinným sklepem, s velkou dolejší světnicí i s domem předním, kus fortuny, sklep nad zelenými vraty, polovici dvoru podle kaple a velkou maštal, kdež koně stávali, dále světnici nad prostředním mostem. Společným majetkem čtyř bratří zůstaly mosty, věže (!), brány, studnice, pekárna, pivovar i lednice. Zvláště je pak zmiňována společná péče o kapli, zvláště pak krovy a žlaby. K panství dále náležely vinice i rybníky podél potoka Hasiny, které se v 16. století protrhly a vyplavily lounská předměstí. Hrad se ovšem v následujících letech rozděloval znovu, a to až na šest částí. K novému úplnému scelení došlo až za Albrechtova pravnuka Volfa Novohradského z Kolowrat (1556), který začíná s prvními renesančními přestavbami. Ty ovšem nedokončil a roku 1573 prodává celé své panství své tetě Johance Novohradské z Kolowrat a strýci Janu staršímu z Lobkowicz a na Točníku za 15 000 kop grošů. Po dalších dvou letech hrad změnil opět majitele, jimiž se stávají Fraňkové z Liběchova a ze Stráže, kteří na úpravu Nového Hradu přizvali Vincence Strašrybu, jeho stavba se ale zbořila.14

Urozený Volf Novohradský z Kolowrat15, pozdější nejvyšší soudce království českého, se ze zištných důvodů usazuje se Prácheňsku na vyženěných šternberských Lnářích a později i na rožmberském Vimperku. Patřil mezi vlivné osoby z okruhu posledního Rožmberka, Petra Voka. Roku 1600 provdal Volf svou dceru Marii Magdalénu za Vokova synovce, mladého hraběte Jana Zrinského ze Serynu. Volf umírá "předčasně" již roku 1609 a tři roky poté, při slavnostním pohřbu Petra Voka z Rožmberka, rozlomením rožmberské růže končí i největší moc a sláva Novohradských z Kolowrat, neboť o pouhý měsíc později umírá i mladý hrabě Zrinský bez zajištění potomků. Marie Magdaléna se poté objevuje po boku nejkrutějšího rekatolizátora v Čechách, Martina Hoef-Huerty, jako jeho konkubína. Novohradští z Kolowrat vymírají po meči i po přeslici na počátku 19. století. Vysokých postů Volfa, který „jměl dobrú břitvu, kterouž pana Rožmberka holil“,16 či jeho bratrance Jáchyma Novohradského z Kolowrat, karlštejnského purkrabího, již nikdo další z rodu nedosáhl.

Z osmi kolowratských linií přežila do dnešních dní jen jediná, Krakowská-Libštejnská, sídlící ve východních Čechách, v Rychnově nad Kněžnou. Jiná větev (od počátku 19. století) stejného rodu Krakowských vlastní statky v západních Čechách a pražský palác na Ovocném trhu. U příležitosti letošního výročí jsme navázali přátelské vztahy právě s rychnovskými Kolowraty, díky nimž můžeme nyní v interiérech zámku prezentovat dějiny, postavení a význam zakladatelů jimlínského hrado-zámku. Veškeré akce uskutečněné v roce 2015 na Novém Hradě, byly ve znamení výročí. Nechyběla tradiční květnová Novohradská pouť, kolowratská Noc kostelů, Zámecké kulturní léto a do programu byl zařazen také přednáškový cyklus. Úvodní červnová přednáška prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc., dr.h.c. mult. nesla název "Petr Vok z Rožmberka, Volf Novohradský z Kolowrat a česká šlechta v zápase o náboženskou svobodu“, v červenci představil PhDr. Bohumír Roedl „Vinařství na Lounsku a Žatecku do poloviny 18. století“, v srpnu se PhDr. Jan Mareš, Ph.D. zaměřil na Albrechta z Kolowrat, jeho dobu a počátky Kolowratů v Čechách, v září pak PhDr. Karel Mareš zasvětil posluchače do osudů kolowratského kláštera Vallis Beatae Virginis v Dolním Ročově a poslední přednáška je věnována sňatku Marie Magdalény Novohradské z Kolowrat a Jana hraběte Zrinského ze Serynu, se kterou vystoupil prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Počínaje rokem 2015 byl také utvořen menší projekt propojující významná místa pánů z Kolowrat ve směru Nový Hrad – Dolní Ročov – Krakovec – Točník a Žebrák – Karlštejn – Březnice – Lnáře – Vimperk – Rožmberk nad Vltavou – Rychnov nad Kněžnou. Věříme tak, že vedle Rožmberků, Schwarzenbergů či Liechtensteinů, si najdou Kolowraté oblibu u nadšenců české historie.

 

 

 

 

1 Národní archiv v Praze, fond Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků Praha, listina 1465, květen 2., inv. č. 40, sign. ATS společné 119/50 (40).

2 PROTIVA, Václav – MACEK, Jaroslav a kol.: Stavebně historický průzkum zámku Nový Hrad ; Litoměřice : Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze, 1973. Strana 7.

3 Tamtéž. Strana 3.

4 „… Tu též pan Záviš z Jimlína a z Kozojed pan Dalibor, ta hnasta v nepřátelský sbor mužně beze všeho strachu. S nimaž dobří mnozí hnachu: Friček, Tyč, Éenéšek, Lyšek, no sahajíce chvalných výšek…“

5 Jeden stříbrný hák hříče na modrém poli. Jedná se o jedinou dochovanou podobu tohoto erbu. Pokračovatelé rodu již užívali všeobecně známý erb tříhrotého hříče na červeném poli, s jehož podobou se setkáváme dodnes ve slavětínském kostele, věži opočenského kostela, nebo v Praze na Staroměstském orloji (Sladký z Touchovic).

6 SEDLÁČEK, August : Českomoravská heraldika ; 2, část zvláštní. Praha : Akademie, 1925.
Strana 71.

7 ČERNÝ, Miroslav a kol. : Opočno. Brána do Podlesí ; Vyd. 1. Opočno : Obec Opočno a OS pro L.R.K. Podlesí, 2010. Strana 35 – 36. ISBN:978-80-904821-0-4.

8 PROTIVA, Václav – MACEK, Jaroslav a kol.: Stavebně historický průzkum zámku Nový Hrad ; Litoměřice : Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze, 1973. Strana 4 – 5. Autoři dokonce vznesli teorii o původu Kolowratů. Albrecht „starší“ z Kolowrat mohl být synem Záviše z Jimlína a roku 1386 známý Diviš z Jimlína pak Albrechtovým bratrem. V současné době se jedná o pouhou teorii. Přímé předky Albrechta neznáme, ale jeho výsostné postavení v blízkém kruhu českého krále a římského císaře Karla IV. evokuje mnoho otázek. Měl tři manželky, první pocházela zřejmě z Hřivic, od které pravděpodobně přiženil četná území na Lounsku, druhá Anna ze Žeberka (či Slavětína) a třetí Anna ze Švamberka.

9 VESELÝ, Johann : Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Prag : Buchdruckerei von Ed. Beaufort, 1893. Strany 126 - 141. Místo mezi domy čp. 1 a 38 je od 3. 5. 1958 prohlášeno za kulturní památku coby tvrziště (číslo rejstříku ÚSPK: 43548/5-1159).

10  Archiv zámku – Stavebně technický průzkum, fotodokumentace z roku 1972

11 KASSAL, Tomáš : iDNES.cz. usti.idnes.cz. [online]. 1.11.2013 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: usti.idnes.cz/archeologove-objevili-v-opocne-zbytky-stredoveke-tvrze-pkf-/usti-zpravy.aspx?c=A131031_162550_usti-zpravy_alh

12 PÁVEK, Vít. Zámek Nový Hrad. www.zameknovyhrad.cz. [online]. 26.10.2014 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: www.zameknovyhrad.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450043&id=1058

13 LEMINGER, Emanuel : Královská mincovna v Kutné Hoře ; 2. vyd. Kutná Hora : Kuttna, 2003. Strana 57. ISBN:80-86406-29-6.

14 KABÁT, Josef : Závěrečná práce. Zámek Nový Hrad v Jimlíně. Sylabus pro průvodce ; NPÚ v Praze – studium památkové péče, 17. běh : Jimlín, 2013. Strana 10. Stížný list tehdejšího „Ouředníka“ na Novém Hradě Blažeje Jimlínského adresovaný purkmistrovi a radě královského města Loun ze dne 20. 12. 1581, ve kterém si stěžuje na „… nectěné dílo téhož Vincence…“

15 Jeho podoba je dnes zachycena zvláště na scénách zasedání zemského soudu, po roce 1593. Menší zemský soud nalezneme na obrazech v Rychnově nad Kněžnou (kopie na Novém Hradě), v Českém Krumlově a dalších 3 místech. Nástěnná malba s námětem soudu je dochována na zámku v Bechyni. Podobiznu posledního mužského Kolowrata na Novém Hradě najdeme také v „Diadochu“ Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké vůle z roku 1602 (O stavu panském, strana 196).

16 BŘEZAN, Václav - PÁNEK, Jaroslav - HEJNIC, Josef - LOUDA, Jiří : Životy posledních Rožmberků II, Život Petra Voka z Rožmberka ; Praha : Svoboda, 1985. Strana 556.





Plakát - Přednáškový cyklus 2015




































































 
Zodpovídá: Bc. Vít Pávek
Vytvořeno / změněno: 8.12.2014 / 29.9.2015

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Aktuality
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 

Pomocná nabídka


Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


web & design , redakční systém   Přihlásit se | O webu